|
| |
|
|
Časnost romantiků. Poznámky k pojetí a figuraci času
Hrbata, Zdeněk
Intenzivní vědomí nebo prožitek času jsou jedním z ústředních témat literatury 19. století, zvláště u autorů, kteří jsou označováni za romantické. Prostřednictvím několika příkladů se zaměřujeme na poezii těch osobností (A. de Lamartine, V. Hugo, J. Vrchlický aj.), kteří se ve své tvorbě pokoušejí čelit nezvratnému běhu času (dávné, vergiliovské téma: „fugit irreparabile tempus“, traktované též F. Petrarkou, P. de Ronsard ad.) přivoláváním a vzkříšením minulosti, konzervováním a zvěčňováním minulého, vzpomínky. Ta např. proniká do přítomnosti subjektu a podílí se na utváření kontinua, kdy plynoucí čas, jemuž v romantické koncepci umění má vzdorovat také sama tvorba, neznamená nutně jen mizení a ztrátu. – Proti tomu stojí Baudelairovy podoby a figurce času jako univerzálního zla, destruktivního nepřítele lidí budícího stálou úzkost, ničitele, kterého není možné eliminovat, ale jemuž lze, alespoň dočasně, vzdorovat různými formami úniku.
|
|
| |
|
|
Problematika povinného očkování a proočkovanosti
Borovcová, Anna ; Bezchlebová, Daniela (vedoucí práce) ; Fabiánová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou povinného očkování a proočkovanosti v České republice. Věnuje se tedy infekčním nemocem, proti kterým se dnes povinně očkují všechny děti: spalničky, příušnice, zarděnky, záškrt, tetanus, pertuse, virová hepatitida B, dětská obrna a onemocnění způsobená Haemophilus influenzae typu b. Cílem je ilustrovat důležitost a přínos očkování na vývoji incidence a úmrtnosti na tato infekční onemocnění. Součástí práce je popsání metodiky, kterou se data o proočkovanosti sbírají a jaké jsou její výsledky, což je uvedeno na příkladu Libereckého kraje. V důsledku nevhodně zvolené metodiky, kterou v České republice sběr těchto dat probíhá, nebylo možné zhodnotit, zdali se postupem času proočkovanost snižuje nebo ne. Práce však poskytuje přehled informací o očkování, které jsou z demografického hlediska podstatné a mohla by být impulsem pro změnu současného systému sběru dat.
|
|
|
Incidence, prevalence, smrtnost a smrtelnost na novotvary v ČR
Křížová, Jana ; Mazouch, Petr (vedoucí práce) ; Malečková, Romana (oponent)
V posledních několika dekádách došlo v České republice k výrazným změnám v úmrtnostních poměrech. Cílem předkládané práce je zjistit vývoj ve výskytu nádorových onemocnění v České republice za posledních čtyřicet let. Jako nástroj k tomu využívá ukazatele nemocnosti a úmrtnosti. Důraz je kladen zejména na dosavadní vývoj všech nádorových onemocnění u nás a dále podrobněji na ta nádorová onemocnění, která naší populaci zasahují nejvíce. V samotném závěru práce jsou na základě výsledků úmrtnostních tabulek analyzovány změny ve střední délce života v závislosti na vyloučení úmrtí některých nádorových onemocnění. Čtenáři tak tento model, může sloužit jako představa o tom, o kolik let by se v průměru naše populace dožívala déle, kdyby se na nádorová onemocnění vůbec neumíralo.
|
|
|
Jezdí Sam Peltzman i na motorce?
Šeneklová, Zuzana ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Mirvald, Michal (oponent)
Práce analyzuje celkový efekt regulace předepisující v Louisianě povinné nošení motorkářských helem na relativní četnost smrtelných úrazů. Odhad efektu je prováděn pomocí upravené metody Difference in Differences, a to za předpokladu, společného trendu sledované a kontrolní skupiny a předpokladu exogenity změny regulace. Sledovaným obdobím je období od roku 1994 do roku 2008, během kterého došlo ke dvěma zásadním změnám ve zmíněném zákoně uplatňovaném v Louisianě -- v roce 1999 byla regulace pro motorkáře starší 18 let zrušena a v roce 2004 opětovně zavedena. Práce sleduje především efekt zrušení regulace a dochází k závěru, že v důsledku této změny se zvýšila úmrtnosti motorkářů. Druhá část práce je zaměřena na Peltzmanův efekt, resp. na projev převráceného Peltzmanova efektu v reakci na tutéž sledovanou změnu. Je analyzováno, zda se motorkáři po zrušení regulace, která zvyšovala bezpečnost jejich jízdy, tomuto zvýšení rizika přizpůsobí snížením průměrné rychlosti. Pozorování ukazují, že motorkáři se přizpůsobí pouze bezprostředně po změně regulace, poté následuje sic pozvolný, zato neustálý růst v průměrné rychlosti, ve které dochází k dopravním nehodám.
|
host ::
RSS.